fbpx

Historie Klimatizací

Moderní klimatizace nemají se svými předchůdci v dnešní době nic společného, tedy až na název. V našem článku se dozvíte např. i to, kdo klimatizace vynalezl, jaký byl jejich původní účel nebo jak vypadala ta úplně první.

Už ve starém Římě dokázali obyvatelé ochlazovat svá obydlí.

Stačilo jim k tomu nechat prostřednictvím akvaduktů proudit vodu kolem zdí. Nemohl si to však dovolit každý. Ovšem novodobá historie klimatizací začala v Americe před 118 lety.

Mladý americký inženýr Willis Carrier instaloval, 17. července 1902, první chladicí zařízení – předchůdce klimatizace. Po zkušenostech z léta 1901, kdy kvůli vedru špatně schly barvy a papír měnil rozměry, si ji objednala tiskárna Sackett-Wilhelm z newyorského Brooklynu.

Carrier, mladý zaměstnanec strojírenské firmy Buffalo Forge, tehdy pomáhal tiskařům tyto problémy se špatně schnoucími barvami vyřešit. Teprve pětadvacetiletý Carrier se u tiskařské firmy dobře uvedl už v předchozí zimě, kdy díky jeho vylepšení kotlů společnost ušetřila velké peníze. Nyní se musel vypořádat s papírem, který kvůli vysoké vlhkosti měnil rozměry a kvůli tomu také tiskaře zlobily barvy. Původně chtěl inženýr pro zachycení vodní páry ze vzduchu použít textilie napuštěné solným roztokem a nápad také vyzkoušel, šťastná volba to ale nebyla. Moc nefungovalo a sůl navíc působila korozi strojů.

Legenda praví, že na stopu správného řešení William Carrier přišel, když jednoho mlhavého večera čekal na vlak a v hlavě mu “docvakl” vztah mezi teplotou, vlhkostí a rosným bodem. Řešení, s nímž nakonec vyzrál na potíže tiskařů, se ve své podstatě používá dodnes. Teplý a vlhký vzduch vhání kompresor přes filtry ke studeným stočeným trubicím, v nichž proudí chladivo. Na trubicích se voda obsažená ve vzduchu sráží a zpět do místnosti se vrací vzduch ochlazený a také mnohem sušší.

Vycházel přitom z objevu z první poloviny devatenáctého století. Jako ten, který v roce 1820 představil britský vědec Michael Faraday. Ten zjistil, že stlačený čpavek (NH3) v kapalném stavu dokáže chladit, pokud je postupně vypouštěn.

Willis Carrier, který původně do firmy Buffalo Forge přišel konstruovat sušičky dřeva a pražící stroje na kávu, tak začátkem 20. století položil základ technologii, která mimo jiné pomohla osídlit další části Ameriky.

Vždyť takové Las Vegas by bez funkční klimatizace bylo odsouzeno k tomu, aby zůstalo nevýznamným městečkem u železniční trati kdesi v poušti, prakticky by nemohly existovat ani velké obchodní domy. A díky Carrierově vynálezu také mohly vzniknout i slavné mrakodrapy.

Velký rozmach klimatizací přišel poté,

co Carrier v roce 1922 nahradil toxický čpavek méně nebezpečným chladícím médiem, a hlavně když konstruktér zmenšil klimatizační jednotky tak, aby se daly umístit na běžné budovy. Do domácností se ale klimatizace i tak začala ve velkém šířit až v 60. letech. Ještě před tím se musela ještě vypořádat s nepříliš bezpečnými chladícími směsmi například na bázi propanu. Nahradil je nyní nechvalně známý freon, který v roce 1928 objevil Thomas Midgley.

To už zařízení na ochlazování vzduchu dobývalo i automobily, nejprve samozřejmě v Americe. Pokusy o zabudování klimatizace do aut se objevily již ve 30. letech, tehdy ale byly příliš velké, málo účinné a navíc drahé.

Novou kapitolu začala psát v roce 1953 automobilka Chrysler a po ní i další výrobci. Vynálezce Willis Carrier se ale toho již nedožil, zemřel v říjnu 1950 ve věku 73 let. Jím založená značka ale existuje dodnes a patří k největším výrobcům klimatizací na světě.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/technika/prvni-klimatizace-se-rozjela-1902.A120716_090458_tec_technika_mla